1 Ne, Katolickou církev nezaložil císař Konstantin, nýbrž Ježíš Kristus, který ustanovil apoštoly svými nástupci a Petra „skálou,” na níž zbuduje svou církev (Mt 16,18-19). Tvrzení, že Konstantin vytvořil Katolickou církev, je rozšířený historický omyl.
Církev existovala už před Konstantinem
Již od prvního století byla Kristova církev organizována. Vidíme to jak v Písmu svatém, tak ve spisech raných křesťanů. V Novém zákoně Skutky apoštolů a Pavlovy listy ukazují uspořádání rané církve: slavení eucharistie, svěcení biskupů a kněží a apoštolskou posloupnost.
Navíc raní křesťanští autoři označovali církev již za „katolickou“. Sv. Ignác z Antiochie, biskup a mučedník ze 2. století, použil termín Katolická církev ve svém Listu Smyrenským.
Sv. Irenej z Lyonu, jeden z prvních církevních otců (2. století), zdůraznil důležitost apoštolské posloupnosti pro uchování pravé nauky. Uvedl, že církev v Římě měla zvláštní postavení, protože ji založili apoštolové Petr a Pavel. Podle něj, kdo chce poznat autentickou víru, má pohlédnout na Řím, kde je apoštolská tradice zachována neporušeně.
Dále sv. Irenej učinil něco zásadního: sepsal seznam římských biskupů od Petra až do své doby, aby doložil kontinuitu apoštolské posloupnosti.
To dokazuje, že výraz „Katolická církev“ se používal dávno před vládou Konstantina, a ukazuje její nepřerušenou linii od apoštolských dob.
Co Konstantin vlastně udělal?
Konstantin, který vládl Římské říši v letech 306–337, církev nezaložil, avšak hrál významnou roli v dějinách křesťanství. Před ním byli křesťané v Římské říši tvrdě pronásledováni. Roku 313 Konstantin a Licinius vydali Milánský edikt, jímž udělili náboženskou svobodu všem, včetně křesťanů.
Tím bylo umožněno svobodně praktikovat křesťanskou víru bez obav z pronásledování. Díky této svobodě se církev mohla rychleji rozrůstat a stavět chrámy bez rizika, že je stát zničí.
Níkajský koncil a pravá víra
Další otázkou, která vyvolává zmatek, je Níkajský koncil (325), svolaný Konstantinem. Někteří tvrdí, že právě na tomto koncilu vznikla Katolická církev nebo byla vymyšlena její nauka. To není pravda.
Níkajský koncil byl svolán k boji proti ariánské herezi, která popírala božství Krista. Shromáždění biskupové znovu potvrdili to, v co se věřilo od apoštolských dob: že Ježíš je pravý Bůh a jedné podstaty s Otcem. Nicejské vyznání víry, které dodnes recitujeme při mši, pochází právě z tohoto vymezení.
Tedy koncil „nevytvořil“ církev ani nevymyslel nové doktríny, jen vyjasnil a potvrdil to, co se už od apoštolských časů učilo.
Katolická církev je apoštolská
Katolická církev má nepřerušenou apoštolskou posloupnost od dob Krista. Papež, římský biskup, je přímým nástupcem sv. Petra, jemuž Ježíš svěřil vedení církve (Jan 21,15–17). Tato posloupnost ukazuje, že církev nezačala s Konstantinem, nýbrž s Kristem.
První křesťané už žili katolickou vírou, slavili eucharistii, křtili, světili kněze a střežili Apoštolskou tradici.
