1 Katolíci věří ve svobodnou vůli jako v ústřední princip své víry. Pro ně je svobodná vůle darem od Boha, který umožňuje každému člověku činit vědomá a morální rozhodnutí mezi dobrem a zlem. Tato víra je hluboce zakořeněna v Písmu a církevním učení, které zdůrazňuje, že i po dědičném hříchu člověk neztratil úplně svou schopnost volit, byť byla oslabena. Tridentský koncil zdůraznil, že svobodná vůle zůstala nedotčena a je schopna spolupracovat s Boží milostí.
Lidská svoboda je podle katolického učení úzce spojena s důstojností osoby. Katechismus katolické církve uvádí, že lidské činy jsou chvályhodné nebo zavrženíhodné právě proto, že vycházejí ze svobody. V Galatským 5,13 Pavel vyzývá křesťany, aby svou svobodu nepoužívali k vlastnímu prospěchu, ale k službě druhým, čímž ukazuje, že skutečná svoboda je spojena s láskou a odpovědností. Katolíci tak věří, že svobodná vůle je schopností volit dobro, zejména ve snaze následovat Boží vůli.
Katolická tradice rovněž zdůrazňuje, že svobodná vůle není licencí k libovolnému jednání, ale odpovědností. Skutečná svoboda podle církevního učení znamená schopnost řídit se Božím morálním zákonem. "Gaudium et Spes" zdůrazňuje, že "jen ve svobodě se člověk může obrátit k dobru," čímž potvrzuje myšlenku, že člověk by měl svou svobodu využívat k činění dobra a tím odrážet Boží obraz.
Na otázku "věří katolíci ve svobodnou vůli?" je tedy odpověď ano, a oni ji považují za pilíř morálky a vztahu člověka k Bohu. Svobodná vůle umožňuje každému člověku činit smysluplná rozhodnutí nejen pro sebe, ale i v souladu s Božími plány. A díky Boží milosti může být tato svoboda posílena, což umožňuje člověku překonat pokušení a žít plně v souladu s Boží vůlí.
